pondělí 6. února 2017

Potrero Chico - horolezecký ráj

Asi hodinu cesty na sever ze San Pedro směrem na Monclova leží městečko Hidalgo, ve kterém najdete dost směrovek na Parque Recreativo Potrero Chico. V překladu to znamená Malá Pastvina, místo dokola obehnané hřebenem hor - ostrých dvoutisícovek, se soutěskou, kudy vytéká potok (pouze když zaprší). Soutěska je podobná vjezdu do Huasteca v Santa Catarina. Kdybychom toto pohoří Sierra El Fraile objeli dokola, jeli bychom směrem do Termas de San Joaquín a v podobné soutěsce z jihu jsou Xenpal a Grutas de García.


Mezi Hidalgem a soutěskou je spousta kempů a ubytovacích areálů. Překvapilo nás množství lidí, většinou Američanů, kteří v kempech pobývají, ale jsou to samí horolezci. V soutězce jsou mluvící skály. Budete sedět dole a ze všech stran, ze všech kolmých stěn, uslyšíte hlasy. Budete dlouho koukat, a nakonec najdete barevné pavoučky, jak lezou nahoru. A s každým dalším pohledem jich najdete víc a víc. Je to vyhlášené místo lezců. A ony ukazatele na Parque Recreativo směřují ke koupališti s pěti docela velkými bazény. Neměřili jsme je, ale největší z nich má 2 m hloubky. A proto i ty kempy musí mít své bazény.



Nechali jsme auto na konci asfaltu a vypravili jsme se do nitra údolí pěšky. Moc nechápu, co tu ty krávy spásají, když tu rostou akorát kaktusy a ostnaté křoví. Přistihli jsme majitele, jak jim sem veze pickupem seno. Ale ohrada je to parádní. Ráno to nevypadalo na extra teplý den, ale slunce se nám opřelo do ramen a brzy nás donutilo se otočit a vrátit. Měli jsme namířeno 3 km k prameni, který ukazuje Google maps. Nečekali jsme zázraky, ale byl to cíl.




S radostí jsme se uchýlili do stínu skal do prázdného areálu koupaliště s vypuštěnými bazény. Je zima. Jedno, že je 30 °C. Odhalili jsme jednoho obyvatele, kterému období mimo sezónu zjevně vyhovuje. Pod střechou z hnízda visel černobílý pruhovaný ocas jak nějakého lemura, a za pár minut se jeho majitelka probudila a ukázala se nám celá. Překvapila svou délkou a kočičíma ušima. Dlouho jsem hledala, co by to mohlo být a jediným možným výsledkem je žanetka (genetta).



neděle 5. února 2017

Schoenstatt - poutní místo

Postupně dostáváme tipy na hezké výšlapy na kopce v okolí Monterrey. Pokud se vám zdá, že se lze vypravit akorát tak na Chipinque, tak vězte, že je toho více. A Schoenstatt vás překvapí. Schoenstatt je celosvětové církevní sdružení, které má v různých zemích své malé působiště na pěkných místech. Je to skoro stejný hřeben jako Cerro del Chupón, ale přístupný z jihu z Canadá del Sur. Těsně před hřbitovem zahněte doprava do černé brány. Mimochodem, na tomto hřbitově dojedete autem až k hrobu.

Autem můžete vyjet až nahoru, cesta je dobrá, klasický vroubkovaný beton. My nechali auto 2 km pod vrcholem, kde končil asfalt, a šli pěšky 45 min nahoru a 30 min dolu. Na kočárek to není. Podél cesty jsou po 100 metrech tabulky se vzdáleností, která vám zbývá a nepravidelně betonové stěny s nějakým moudrem nebo citátem.



Nahoře vejdete na soukromý pozemek, kde bydlí správce. Za domkem je parkoviště, nestyďte se jet, dokud to jde. Za parkovištěm je sad jak na Petříně. Pro návštěvy zavřeno pouze v úterý. Rozvrh mší na obrázku:



Vrcholem výletu je kaplička. Areál vás překvapí svou nemexičností. Ocitli jsme se snad na jižní Moravě? Nebo v ráji? Ideální místo na svatby. Jistě že všudypřítomné detaily jako plastové nádrže na vodu Rotoplast vás stále vrací do reality, je třeba trochu přimhouřit oči. Ale kaplička je věrná, univerzální a dotažená do detailů. Někdo si tu vyhrál s umístěním a plánováním. Je to kouzelné místo. A na prostranství před kapličkou je fajn trávníček, kde se naše batole může protáhnout, než ji zase upoutáme do Manducy na záda.